Gyeonggi-do Jeongog Prehistory Museum
Diplomky 2006
Autor: Bradáčová Eva
Škola: TUL - Fakulta umění a architektury
Vedoucí práce: Ing. arch. Jiří Buček

Paleolitické naleziště Jeongok-ri je považováno za jedno z největších a nejlépe dochovaných na Korejském poloostrově. Díky zdejšímu nálezu pěstního klínu byla potlačena Moviova teorie o rozdílném vývoji východního a západního světa. Tato oblast je známá čedičovým základem (Basalt Base) a všechny důležité nálezy o lidské evoluci byly objeveny v usazeninách nad čedičovým základem.
Areál je situován v meandru řeky Hantan. Terén směrem od řeky přirozeně stoupá a muzeum se nachází v místě dramatického stoupání, kde je také nejširší pás usazenin. Místo určené k zastavění je ze tří stran obklopeno stoupajícím terénem, který tak vytváří zářez mezi dvěma vrcholy.
Konceptem návrhu je korzetové sevření obou kopců, které prostor mezi kopci plně neuzavírá, nechává ho částečně volným pro prostup po pěší stezce. Muzeum je stavbou introvertní. Má jednoduchý tvar složený ze tří propojených šikmých tubusů. Umožňuje vyniknout okolní krajině, ale zároveň na sebe upozorňuje. Je jako had, který se vine krajinou. V sobě vytváří rozmanitý prostor různých výšek a šikmého propojení. Muzeum je silné ve své jednoduchosti, je samo o sobě zážitkem.
Základními myšlenkami expozice jsou orientace ke světlu a charakter expozice od minulosti k současnosti, která začíná již u časové osy před muzeem. Pohyb návštěvníků po stoupajících rampách vychází z konceptu a napomáhá většímu soustředění na drobné exponáty. Muzeum poskytuje dobrou orientaci v prostoru a má jasnou strukturu. Nejzajímavějším místem jsou prostory propojení dvou na sebe navazujících šikmých ramp, kde dochází k propojení dvou různě vysokých prostorů a dvou různých šikmých směrů. Z těchto míst se člověku odkrývá vnitřní svět muzea.
Venkovní stezky byly upraveny vzhledem k poloze muzea. Novým prvkem je 8mi metrový řez čedičovou vrstvou, který ukazuje stěžejní období vývoje člověka. Slouží jako lákadlo pro průchod stezkou vedoucí pod muzeem. Je jakýmsi „pokladem“, který je schovám a chráněn samotnou stavbou muzea. Zajímavým místem jsou i pochozí zazeleněné střechy úrovně –1. Rozdílné konstrukční výšky této úrovně vytvářejí odskákané plochy, na kterých se budou odehrávat různé venkovní akce.
U stezek si turisté můžou odpočinout na dřevěných plošinách s výhledem na muzeum. I u těchto plošin je použit princip výškového odskakování.