Po těžbě

Práce se zabývá výzkumem krajiny spojené s těžbou černého uhlí na území Karvinska. Krajina ostravsko-karvinské uhelné pánve, která utrpěla antropogenní devastaci způsobenou těžbou suroviny, se potýká s problémy souvisejícími s nestabilitou terénu. Zásadní jsou získaná data, která určují tematickou polohu, investigativní a analytický rámec projektu. Pomocí klíčových dat se formulují stěžejní otázky a rizika. Výzkum přesahuje do geologických a krajinných témat, což je určující pro přehodnocení architektonické praxe v takto nestabilních podmínkách. Cílem výzkumného projektu je navrhnout novou, utopickou vrstvu stávající krajiny.

Nová, navrhovaná krajina vytváří trasy pro inverzní turistiku, která funguje v jiných výškách, než jsme zvyklí z horské turistiky. Tak, jako vznikaly odvalové haldy s hlušinou, která se nahromadila v průběhu těžby jako zbytkový materiál, mohou teď a v budoucnu vznikat umělé kopce a umělé vykopávky terénu. Důvodem vykopávek je exponovat důlní činnost a ukázat situaci, která se odehrávala pod zemským povrchem země a také naším horizontem vidění. Důvodem vykopávek je pak tuto situaci kriticky poznat a změnit. Pod Ostravskem a Karvinskem je pohřbené karbonské pohoří a jeho vrcholy jsou uloženy pod terénem v dosažitelné vzdálenosti pro člověka. Po skončení usazování miliardu let starých sedimentů se celá uhelná pánev stlačila a vyzdvihla takto vysoko. Takto rozsáhlých ucelených uhelných odkryvů v Evropě moc není. Můžeme z této umělé exkavace vyčíst sedimenty staré více než 300 miliónů let. Vykopávky by exponovaly také uhelné sloje, pokud tam ještě nějaké zůstaly nevydolované. Vykopaná vrstva starého světa fosilních paliv představuje kulturně–⁠⁠⁠antropologickou vrstvu: vykopávku. Dává návštěvníkům šanci vidět a pochopit hornickou historii a prostor šachet nejen skrze návštěvu dolu, ale skrze krajinné změny a pohyb po novém „zemském povrchu“.