Naše cizí místa

Projekt navazuje na předdiplomní práci,která se zaměřovala na proluky a „prázdné“ prostory v centru města Chrudim. K pochopení proluk využívá koncepci Terrain vague Ignasi de Solà-Moralese, jež zpochybňuje prázdnotu takovýchto prostor. Perspektivou ekonomické výtěžnosti prázdné prostory sice leží mimo systémové okruhy města,ale zároveň rozhodně nejsou bez obsahu. Příkladem může být městská divočina v podobě náletů a R-ekosystémů nebo různé nesystémové aktivity pro které jinde nezbylo místo. Svojí ambivalencí mezi prázdnem a obsahem pak taková místa ztělesňují možnost systémové alternativy,která ještě prozatím nebyla definována. Diplomní projekt se pak zabývá myšlenkou,zda lze principy vágnosti uplatnit při hledání alternativních forem bydlení a společného soužití.

Dům je zamýšlen jako struktura v permanentním stavu nedokončenosti včetně možnosti dalšího vertikálního růstu prostřednictvím dostavby jádra. Jádro domu,jakožto nutná minimální intervence na jinak úzkostlivě chráněném pozemku,představuje nejen strukturální osu,pevný gravitační střed mikrokosmu domu,od kterého se odvíjí další procesy, ale také minimální společenský konsenzus na tom, co je pevné a stálé. Směrem k okrajům domu pak roste potenciál pro vyšší úroveň entropie a chaosu,proměnlivosti,interpretace a vyjednávání.

Z hlediska vertikální komunikace jádro obsahuje pouze výtah. Schodiště je vymístěné na vnější okraj domu ve formě systémového lešení. Smyslem lešení je umožnit kdykoliv v budoucnu změny vertikální komunikace a tím redefinovat funkční i uživatelské vztahy v domě.

Obytné prostory nejsou navrhovány modernistickou logikou funkčního členění na základě parametrů existenčního minima. K jádru sice přiléhá standardní kabina koupelny,zbytek obytného prostoru ale není nijak funkčně členěn a je na obyvatelích,aby místnosti objevili a naplnili je životem,včetně navazujících teras a lešení v exteriéru.