Bydlení Vršovická

Bydlení je základní lidská potřeba. A Praha stále nabízí opomíjená místa v širším centru, která může poskytnout pro nové domovy. Lokalita u Vršovického nádraží na pomezí Nuslí a Vršovic připomíná periferii. Na parcelu pod Havlíčkovými sady v blízkosti Botiče navrhuji velký bytový dům, který má za úkol místu pomoci a periferii změnit zpět ve město. A také poskytnout lidem nové bydlení – pohodlné, inkluzivní, ekonomické, srozumitelné a obyvatelné.

Namísto typického městského bloku navrhuji hybrid mezi blokem a řádkovou zástavbou. Vytvářím tři polouzavřené dvory orientované na prosluněný jih. Urbanistická konstelace, která poskytuje dostatek slunce všem bytům a příjemný sdílený venkovní prostor. Na jihu do vršovické ulice dvory uzavírám zahradní zdí. Pracuji s tématem zdi ve městě a zkoumám její možnosti. Zeď na krajích srůstá se soklem domu, v jejím středu ukrývá drobný přístavek, ke kterému se přimyká malý dvorek dvěma zdmi – klidné schované místo ve městě.

Hledání bytových dispozic bylo zkoumání soudobých forem bydlení. Dispozice jsou navrženy jako adaptibilní pro různé formy domácností od komunitního typu bydlení přes rodinné po samostatné. Ložnice jsou ložnicemi a nerozlišují mezi dětskými pokoji a pokoji pro dospělé. Byty jsou navrženy s důrazem na prostorovou skromnost (bez absence kvality a pohodlí), hlavní obytné prostory slouží jako obsluhující pro zbylé místnosti a tím šetří plochu. Přesto díky průchozím pokojům nabízí možnosti flexibilních úprav pro různé potřeby obyvatel. Dispozice jsou vzdušné a prosvětlené, navrhovány s ohledem na orientaci k světovým stranám.

Charakter domu se odvíjí od milieu dolních Vršovic. Odráží se v něm městská vrstevnatost, zabydlenost, nahodilost, omšelost a jemný neklid. Práce na charakteru domu byla hledáním míry mezi malebností a syrovostí. Dům v sobě zrcadlí poetiku místa – okolí Vršovického nádraží.