Fiat voluntas tua

Projekt pracuje s tezí, že slavení eucharistie není závislé na místě, respektive že za určitých podmínek se libovolný prostor může stát prostorem liturgickým. Obráceně pak lze uvažovat, zda je možné přísně liturgický prostor kostela přizpůsobit i alternativnímu programu, který se nutně netýká tradičních církevních obřadů a přitom zachovat jeho sakrální charakter. Projekt se vztahuje k širším otázkám české Římskokatolické církve, která se momentálně nachází v důležitém přechodovém období ve smyslu demografie (pokles počtu věřících i duchovních), ekonomie (finanční odluka církve od státu) a kultury (dokončení restituce majetku). Projekt je případovou studií adaptace kostela svatého Jiljí v Brně-Líšni k hybridnímu užívání, tj. nejen pro bohoslužebné účely, ale také pro další potřeby místní komunity. Úprava spočívá ve vestavění nové vytápěné struktury dvou sálů do lodi a kůru kostela. Ty jsou pro realizaci variabilních programů doplněny dalším nezbytným příslušenstvím. Vložená konstrukce zároveň díky prvkům nové cirkulace přináší alternativní zážitek z tradičního prostoru kostela. Posuvné stěny umožňují měnit uspořádání prostoru pro různé společenské konfigurace. Konstrukce vložených sálů je dřevěná s tepelně izolační vrstvou z komůrkového polykarbonátu. Návrh využívá klimatických vlastností masivní kostelní stavby k pasivnímu chlazení a vytápění ve dvou režimech: letním a zimním. Na střeše nad hlavní lodí je krytina z pálených bobrovek nahrazena bobrovkami ze skla. To umožňuje na principu skleníku proměnit prostor krovu v komoru pro sběr ohřátého vzduchu. Ten je v letním režimu odvětráván díky komínovému efektu věží kostela a působí tak jako hnací mechanismus cirkulace vzduchu a pasivního chlazení prostoru lodi. V zimně je okruh větrání prostřednictvím klapek uzavřen a předehřátý vzduch z krovu je využíván k temperování chodeb a dalších přímo nevytápěných místností.