Krajina divokého Váhu

Tématem diplomové práce je otevření důležitých otázek krajinářské architektury, urbanismu a územního plánování. Vah, jako nejdelší řeka Slovenska přitahuje odjakživa ke svému toku obchod, civilizační sídliště, podněcuje vznik rozvojových jader a os. Reakce na prudký nárůst obchodu, logistickou expanzi ve formě distribučních a skladových hal bez přidané architektonické hodnoty ukazuje, že tato cesta není udržitelnou pro další generace. Lokalita hodnotná na nejúrodnější půdy, krajinná panoramata se ztrácí před očima, transformuje se. Orientační body v zemi ztrácejí význam. Konzum ve společnosti nemá obdoby. Otázky, které si pokládáme jsou: Kde končí hranice zástavby zemědělských ploch? Jakou cestou dokážeme uspokojit a naplnit potřeby obyvatel? Dokážeme být soběstační? Jak navrátíme význam a živiny půdě po dožití logistických parků? Tyto otázky se mohou zdát jasné, stejně jako potřeba těchto hal. Ale hledání způsobů a regulací, adaptací v zemi se k ideálnímu, co nejblíže zemi blízkému stavu nedostáváme. Řešení musí být systematické a logické po jednotlivých stupních správy země. Kraje, okresy bez krajinných koncepcí se dostávají do stavu, kdy jejich nekontrolovaný a často zmanipulovaný rozvoj je neudržitelný a bez jasných cílů. Diverzita v zemi se dostává do pozadí před blahem jednotlivce. Pochopit zemi a její funkci je zásadní.