Lázně Houštka

Návrh lázní navrací Staré Boleslavi, jako historicky i nábožensky významnému městu, jednu z bývalých funkcí. Pro návrh využívám rekreačně léčebný potenciál současného lesoparku a bývalého lázeňského areálu Houštka.

Koncepce urbanismu vychází z historických podkladů a současného stavu. Řešená oblast je vymezena slepým ramenem řeky Labe. Osy rozdělují park na funkční zóny protkané sítí cest. Lázeňství, které navracím do těžiště oblasti, je spojnicí současné rekreační, sportovní a kulturní funkce areálu.

Návrh lázeňské budovy reflektuje budovu Slunečních lázní od architekta Jana Kotěry z první poloviny 20. století, která v současnosti hrdě chátrá v jádru oblasti. Středová část je v návrhu částečně rehabilitována a propojena s novými hmotami. Zůstává zachován hlavní výrazový symetrický prvek stavby v podobě prosklených kupolí, které společně se skleníkem a terasou vytvářejí prostory pro sluneční lázeň. V osové symetrii se zachovanou ledárnou, ukrytou pod valem terénu, je navrženo bazénové křídlo. Od zbytku pozdějších přístaveb je stavba očištěna. U jižního průčelí je situován multifunkční sál o nových proporcích s možností jeho přesahu do nádvoří. Středovou část obepínají navrhovaná těžká křídla budovy, která ctí původní stopu stavby. Fasáda z režných cihel odkazuje na historické materiálové řešení a vytváří vnitřní intimní prostory kontrastující s Kotěrovou transparentností. Detail členění zdiva vytváří vertikální dojem navazující na Kotěrovo dělení fasády.

Zůstává zachováno historické rozdělení provozu mezi budovu bývalých Slunečních lázní a lázeňský hotel. Lázně jsou koncipovány pro pobytovou i ambulantní péči se zaměřením na podpůrnou léčbu pohybového aparátu a regeneraci sportovců. Provoz se dělí na 4 hlavní části - lázeňskou, společenskou, servisní a gastroprovoz.