Nejlepší byt

Teoretická část diplomové práce se zabývá možnostmi zmírnění bytové nouze pomocí veřejně financovaného spolubydlení. Aktuální společenský jev spontánního spolubydlení mladých dospělých analyzuje pomocí půdorysů bytů a domů, které byly původně určeny nukleárním rodinám a dnes slouží ke kolektivnímu žití osob bez formálních svazků.
Důvody tohoto modu vivendi nachází právě v českých historických událostech spojených se špatnou bytovou politikou, v nekritickém příklonu k postupům vlastním neoliberálnímu kapitalismu a v dnešním nezvládnutém boji měst a státu s hyperkomodifikací bydlení.
Pomocí analýzy tohoto typu soužití vycházejícího z prekarizovaných podmínek bydlení hledá tato práce prostorová i provozní řešení, která lze aplikovat na výstavbu obecního bydlení, v jehož rozvoji spatřuje klíč k minimalizování bytové nouze.

Dnes nevyužívaná objekt v gentrifikovaném Karlíně, který dnes patří Magistrátu hlavního města Prahy, přestavuji na obecní bytový dům. Právě Karlín se po revoluci postupně zbavil 95 % svého obecního bytového fondu, čímž se velmi proměnily sociální skupiny v této čtvrti. Projekt tak ukazuje vedení města cesty, jak lze napravit chyby bytové politiky a alespoň částečně narovnat sociální poměry, které jsou dnes v Karlíně výrazně vychýlené. Projekt v neposlední řadě tematizuje, jak lze zasahovat do památkově chráněných objektů tak, aby mohly sloužit novým účelům, bez toho aniž by se vytratila jejich podstata.