Zámecký kopec Náchod, přírodní amfiteátr

Náchod jako město zasazeno mezi hustě zelenými kopci. Zámecké sady a střípky veřejné zeleně uvnitř města. Dva kontrasty.
Obora, lesy obklopující zámek, je jakýmsi pojítkem těchto dvou bodů. Dnes neprostupné hvozdy, podpořené dynamickou morfologií terénu těsně navazující na zámecký komplex, poskytují možnosti pro polodenní a krátkodobou rekreaci obyvatel města i jeho návštěvníků. Vytvoření prostupné sítě zájmových bodů se rozšíří kulturní vyžití mimo přetěžovaný zámek.
Vytvořením nové cestní sítě, navazující na své okolí, vzniká nová přidaná hodnota území. Cesty vinoucí se dramatickým terénem. Nahoru-dolů-nahoru. I jen projít je hodnota. Cesty jemně prochází terénem, nenarušují funkce lesa, jen tiše prochází, a využívají atmosféry které les nabízí.
Na cesty jsou jako korálky navlečená místa-intervence.
Místa vhodná pro návrhy na sebe upozornila sama, svou lokalitou, nebo silným charakterem. Některé intervence mohou časem vymizet, jiné se stanou pevnou součástí lesů, stanou se ošlehanými místy. Zásahy nejsou limitované věkem ani pohlavím, jsou určené všem bez rozdílu, jsou využitelné v létě i v zimě, ráno i večer.
Amfiteátr jako nositel historie. Historická linka divadelnictví se v Náchodě vine od divadelní společnosti vlastněné Petrem Bironem, vévodou Kurónským a Zaháňským na konci 18. století, přes ochotnické spolky 19. století, výstavbu secesního divadla Dr. Josefa Čížka, zámecký amfiteátr až po současné tendence studentských festivalů Prima sezóna nebo Deset Deka festival.
Návrh amfiteátru respektuje původní kruhové vymezení dodnes znatelné v terénu. Hlediště je, oproti návrhu Ing.arch. Františka Kulhánka, uspořádáno jako kruhové výseče. Foyer-hlediště-jeviště. Tři body na lince vytvářejí prostory divadla.

Divadlo bylo a bude.