ÚL A VČELA. Pokus o uplatnění nerůstových principů v rámci sídliště Ďáblice

Současná klimatická krize a naléhavá potřeba dosáhnout uhlíkové neutrality vyžadují, aby procesy městského plánování integrovaly efektivní udržitelné přístupy v rámci městského rozvoje. Pojem „Nerůst“, jako poměrně radikální myšlenka, se stále častěji objevuje v kontextu alternativních scénářů směrování společnosti. V posledních letech tento koncept postupně proniká i do architektonického prostředí, kde se teprve začíná diskutovat o možnostech uplatnění nerůstových principů. Cílem této diplomové práce je hlubší porozumění historického a ideologického kontextu nerůstového hnutí a následná analýza možných prostorových intervencí této myšlenky v lokálním měřítku města.

Projekt se zaměřuje na konkrétní komunitu, která vznikla kolem bývalého objektu občanské vybavenosti „Včela“ na pražském experimentálním sídlišti Ďáblice. Současný majitel pronajímá celý objekt za symbolický nájem spolku „Úl“, který má zájem se o objekt postarat a následně adaptovat na komunitní centrum nejen pro místní, ale i pro širší veřejnost. Projekt se snaží tuto vizi uskutečnit s minimálním zásahem do stávající konstrukce s ohledem na aktuální provoz a zájmy místní komunity. Cílem je aktivní zapojení budoucích uživatelů do procesu rekonstrukce; počítá se s tím, že většina změn bude provedena svépomocí. Cílem je navrátit chátrající objekt zpět do městské struktury a vybudovat vztah k místu u zdejších obyvatel.

Návrh rekonstrukce se snaží o propojení jednotlivých částí objektu, hledá funkci pro nevyužité prostory a řeší bezbariérovost. Velký důraz je kladen na materiály nově navržených prvků, jejichž primární zdroje jsou online bazary, sběrné dvory a samotné sídliště. Chybějící zábradlí na dvorku je navrženo z původních mozaikových panelů, odstraněných z balkónů panelových domů, které by jinak skončily na skládce. Primárním materiálem pro navržené příčky jsou dílci částí starých nalezených nábytků.